Plazy

Ještěři, hadi, želvy a krokodýly tvoří dohromady starobylý řád plazů. Jsou to nejstaší obratlovci, kteří tu byli již před 300 miliony let. Před 200 miliony lety panivali na Zemi slavní veleještěři- dinosauři.

Plazy se vyvinuli z obojživelníků. Jejich vodní předchůdci se odvážily na souš, kde jejich těla nebyla nadnášená vodou, a tak museli vynalézt jiné pohyby. Ještěrky to zvládly snadno, ale želvy  se s krunýřem vláčejí jen velmi obtížně. Ani krokodýi nejsou na souši extra rychlý. A hadi? Ti radši končetiny nemají vůbec. Pohybují se esovitými stahy četných svolů do stran.

Plazy mají proměnlivou tělesnou teplotu. Tepla jejich krve odpovídá teplotám jejich okolí. Když se ochadí, jejich tělestná teplota klesne a oni se zpomalí. Čílé ještěrky jsou v úkrytech ztuhlé jako kámen. Proto většina plazů hledá teplá místečka.

Plazi rostou po celý život. U šupinatých plazů však kůže neroste jako tělo. Proto sem tam kůži svlékají. Hadí když se svlečou je kůže celá. Ale u želv a ještěrů nenajdete kůži celou. Nikdy.

Plazí vajíčka mohou mít mekkou i tvrdou skořápku. Narozdíl od ptáků plazi na snůšce nesedí. Zahrabávají je to teplého písku, tlejícího listi a zároveň využívají slunečního tepla. Nicmén u krokodýlů se setkáme s pečí o potomstvo. Samička snůšku hlídá a vylíhlá mláďata přanáší na bezpečné  místo.

Některé druhy plazů se nazívají vejcoživorodé. To znamená, že na svět přivádí živá mláďata. K lihnutí mláďat dochází v matčiném těle.

Plazi jsou přavážne masožraví. A na to je taképříroda řádně vybavila. Třeba krokodýl má nejsilnější stisk čelisti. A někteří hadi byli vybaveni jedem.

Ještě je dělíme ne želvy, krokodýli, ješěry,hady, dvouplazý, haterie největší plazy a na nejmenší plazy.